Kapustě se mnoho lidí vyhýbá, odrazuje je její charakteristická vůně. Je to přitom škoda, protože kapusta je velice zdravá rostlina. Kapusta obsahuje mnoho vitamínů (např. B1, B2, B3, B9, C a K). Je bohatá také na minerály a stopové prvky (hořčík, selen, draslík, vápník, fosfor či železo). Konzumování kapusty snižuje cholesterol, léčí cévy, podporuje trávení imunitu atd. Kapusta k nám přišla z Egypta, kde již před několika tisíci lety moc dobře věděli, jak je ve skutečnosti dobrá. Později se začala kapusta šlechtit, a tak dnes známe mnoho odrůd. Mezi ty nejznámější odrůdy kapusty patří: hlávková kapusta, kapusta kadeřavá, růžičková kapusta a v posledních letech také okrasná kapusta. Tato rostlina je vysoce odolná a celkem jednoduchá na pěstování.
Co je potřeba
• Půdu anebo truhlíky
• Zeminu
• Vodu
• Hnojivo
• Kvalitní osivo kapusty
• Chvojí
• Vlastní ruce a chuť
Kapustu máme ranou a pozdní. Raná se obvykle vysazuje velkoplošně na pole zemědělci či farmáři. Raná kapusta potřebuje lehkou hlinitopísčitou půdu, kterou hojně prohřívá sluníčko. Právě proto se tato kapusta vysévá již v březnu ve skleníku, aby se pak následně její malé sazeničky sadily na pole v rozmezí 40×40 cm. Pozdní kapusta má raději chladnější pozici a středně těžkou půdu. Kvalitní semena pozdní kapusty se sejí přímo na záhon v rozmezí 30×40 v květnu.
Všechny kapusty jsou velmi náročné na živiny v půdě, a tedy i na hnojení. Hnojit kapusta doopravdy potřebuje. Pohnojit půdu je nutné i nedlouho před setím. Hnojí se hnojem anebo kvalitním kompostem. Proč je hnojení tak důležité? Neutrální ph anebo jemně kyselé ph půdy má za příčinu boulovitost kapusty. Důležité je také vápnění půdy, které kapustu chrání před nádorovkou kapustovou, jež napadá kořeny kapusty. Rostlina pak trpí na různě velké nádorky a postupně zakrňuje. Pozdní kapusta má mimochodem větší úrodu.
Semena kapusty růžičkové vysévejte v první polovině dubna do truhlíků. Dříve než semena růžičkové kapusty vysejete, je zapotřebí nejprve půdu připravit, odplevelit a pohnojit.
Vyrostlé sazeničky růžičkové kapusty pak přeneste na záhon, kam se sází v rozmezí 60×60 cm.
Růžičková kapusta je ideální meziplodinou, roste totiž velmi pomalu, a tak ji můžete zasít mezi řádky jiné zeleniny, např. špenátu anebo salátu. Růžičkovou kapustu můžete pěstovat také v truhlících. Sklízí se od začátku září do konce podzimu. Důležitá je pro ni i pravidelná důkladná zálivka a pravidelné odplevelování.
Všechny odrůdy kapusty jsou téměř mrazuvzdorné dvouletky. Hlávková kapusta nejlépe roste při stálé teplotě pohybující se mezi 15 – 20 stupni Celsia. Negativně na jejich růst působí blízké zasazení (nevyrostou jim hlavy), a také nízká teplota (4 – 7 stupňů Celsia).
Sklizeň se provádí u jednotlivých kapust trochu v jiném časovém úseku, a proto se sklízí individuálně podle toho, jak jsou právě uzrálé. Sběr se provádí ručně. Hlávková pozdní kapusta se sklízí od října do konce listopadu.
V červnu anebo v červenci se vysévají semena okrasné kapusty. V zimě pak tato kapusta získává krásně zbarvené listy. Barva souvisí se zimou, čím větší zima, tím více intenzivně zbarvené listy kapusta má. Zbarvená kapusta přitom může být modrofialově, bíle, lososově, karmínově, krémově anebo také okrově. Nezmrzne ani při mínus deseti stupních (jen se jí při této teplotě nejvíce vybarví listy). Okrasnou kapustu můžete pěstovat klidně i na okenních parapetech. Je krásnou zimní rostlinou, která bude rozveselovat vaše okno anebo balkon i v ponuré zimě. Okrasnou kapustu je také možné použít do květinové vazby.
V zimě kapustu přikrývejte chvojím, ochrání ji to před ptáky.
Existují i ozimé odrůdy kapusty, ty se pak sklízí od září do ledna.