Pětilitrová sklenice plná sušených šípků a minimálně stejné množství v plátěném pytlíku jako záloha, protože co kdyby příští rok šípek nebyl? Takové zásoby sušeného šípku bývaly běžné v každé venkovské domácnosti. Zásoba šípků, to byla (a je) jistota – surovina na výtečný šípkový čaj je vždy při ruce. A šípkový čaj se nikdy „nepřepije“. Jak sušit šípky? Tady je můj postup.
Šípek je plodem růže šípkové, která hojně lemuje polní a lesní cesty prakticky ve všech polohách republiky. Lahvičkám podobné malvice mají ostře červenou barvu, jejich povrch je pevný a lesklý. Správně vyzrálý šípek má tuhou slupku s vrstvou červeno oranžové dužniny. Dutinu malvice vyplňují žlutá jádra a jemné chloupky.
Šípky sbíráme koncem září a v průběhu října. Pokud je chceme sušit, musíme stihnout sběr do prvních mrazíků. Mrazem přešlý šípek už pro sušení není vhodný. Na sběr se oblékneme pokud pomožno do hladkého oděvu, ideální je starší „silonová“ bunda, na které se trny šípků těžko zachytávají. Kdo si potřebuje šetřit ruce, měl by si na sběr šípků obléknout i ochranné rukavice, ve kterých ale bude mít cit (staré kožené, bavlněné…). Šípky trháme do látkového sáčku. Jsou-li suché a jdeme-li po sběru okamžitě domů, nic se jim nestane ani v igeliťáku, tak rychle se nezapaří.
Šípky přebereme: odstraníme větvičky, poškozené, vadné, nahnilé nebo namrzlé plody. Při přebírání šípků rovněž mnutím nebo nožíkem odstraňujeme zbytky okvětí (někdo to nedělá). Šípky opereme ve vodě, na utěrce dokonale usušíme. Jsou připraveny k sušení.
Šípky sušíme v sušičce, v troubě, na slunci nebo jen prouděním vzduchu. Používáme-li sušičku, držíme se návodu pro její použití. Při šušení šípků v troubě nasypeme šípky na drátěnou podložku. Nastavíme teplotu na asi 70 stupňů Celsia a necháme pootevřená dvířka (nebo zapneme větrák trouby). Šípky nesmíme připálit.
Energeticky nejšetrnější (a skoro bez starostí) je nechat sušit šípky jen na vzduchu, případně na podzimním sluníčku. Oprané, přebrané a suché šípky nasypeme na drátěnou podložku. Nemáme-li, stačí plech z trouby vyložený pergamenem nebo papírovými utěrkami. Plech s šípky vynášíme za slunečných dní na balkon nebo na terasu. Nebo plech se šípky volně zakryjeme pergamenem nebo ubrouskem (proti prachu) a uložíme na horní desku nábytkových skříní a necháme schnout. Čas od času šípky prohlédneme (jestli náhodou neplesniví, ale nestává se to).
Usušený šípek má tmavočervenou barvu, je tvrdý a při zmáčknutí praskne s drolí se. Nesmí zůstat unitř vlhký nevo vláčný.
Sušené šípky uchováváme s dobře uzavíratelné sklenici. Jestliže máme šípků hodně a máme k dispozici dobře větranou půdu, můžeme skladovat « po staru“ – v plátěném pytli. Usušený šípek vydrží i několik let.
Kromě čaje (jeho příprava v článku Jak zpracovat šípek) nám sušený šípek může posloužit i k výrobě šípkového vína. Proč dělat víno ze suchých a ne z čerstvých šípků? Protože například máme jen omezené množství kvasných demižonů. Když stočíme víno z letního nebo podzimního ovoce, můžeme třeba i v zimě naložit víno z nasušených šípků. Funguje to, je to vyzkoušeno.