Na trhu je k dostání nepřeberné množství různých druhů mouk. Víte, jaký je rozdíl mezi moukou špaldovou, žitnou, bezlepkovou, bílou, tmavou apod.? Jak se vyznat v druzích mouky? Poradíme Vám v našem článku.
Bílá pšeničná mouka
Běžný typ mouky, který se prodává v různých hrubostech – hladká, polohrubá, hrubá, krupice. Pšeničné zrno je zbaveno obalové části a klíčku, je tedy chudá na vlákninu a minerální látky. Pečivo z této mouky nezasytí na dlouhou dobu, na druhou stranu je snadno stravitelné, čehož se využívá při některých onemocněních trávicího traktu. Má vysoký obsah lepku a výborné technologické vlastnosti (kynutí, tažnost těsta apod.).
Celozrnná pšeničná mouka
Pšeničná mouka, která obsahuje také obalové části zrna a klíček. Je bohatá na vlákninu, minerální látky a stopové prvky. Zpracování celozrnné mouky je složitější. Těsto hůře kyne, protože je mouka těžší. Avšak výsledné pečivo zasytí na delší dobu než obyčejné pečivo z bílé mouky. Z výživového hlediska je tedy vhodnější.
Špaldová mouka
Špalda je původní druh pšenice, který obsahuje vyšší podíl minerálních látek a bílkovin. Obsah lepku je údajně nižší oproti běžné pšenici. Pěstování špaldy ustoupilo dnešní šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy. Bílá špaldová mouka je v podstatě úplně stejná jako běžná pšeničná mouka – neobsahuje vlákninu z klíčku a obalu zrna, její pečivo tedy nezasytí na dlouhou dobu. Z výživového hlediska je významná pouze celozrnná špaldová mouka s obsahem obalových části zrn a klíčků.
Žitná mouka
Jedná se o mouku vymletou z žita. Na základě hrubosti dělíme světlou a tmavou. Tmavá, neboli chlebová je vhodná pro přípravu žitného kvasu a pečení chleba. Žitná mouka obsahuje vyšší podíl minerálních látek, vlákniny a méně lepku než bílá pšeničná mouka. Celozrnná chlebová mouka je ideální pro přípravu kvasu a pečení chleba. Z výživového hlediska je úplně nejlepší – má nejvyšší obsah vlákniny a minerálních látek. Pečivo z celozrnné žitné mouky, ideálně kváskové, působí na organismus nejpříznivěji.
Bezlepková mouka
Jedná se o mouku pohankovou, kukuřičnou, rýžovou, anebo jejich směsi. Díky lepku se těsto lépe pojí, kyne a má lepší vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou nahrazovány jinými látkami, které se přidávají do směsí bezlepkových mouk pro přípravu pečiva. Používání bezlepkových směsí pro přípravu pečiva nebo obecně konzumace bezlepkového pečiva u osob, které netrpí žádnými zdravotními obtížemi, nemá žádný výživový ani zdravotní význam. Příklad složení bezlepkové mouky: kukuřičný škrob, bramborový škrob, modifikovaný škrob kukuřičný E1442, lupinová mouka, modifikovaný škrob maniokový E1442, dextróza, zahušťovadlo guma guar, emulgátor sojový lecitin, kyselina: askorbová a citrónová. Příklad složení celozrnné pšeničné mouky: mouka pšeničná celozrnná.