Prkenné podlahy jsou nedílnou součástí chalup, ale i starších domů. Můžeme je rozdělit do dvou základních typů, rovně sámované nebo na pero a drážku. Podlahy rovně sámované se ještě dělí na starší fošnové podlahy, které se připevňovaly kolíky a mladší s použitím menších prken a hřebíků. Spodní vrstva prkenné podlahy je pokládána na kolmo uložené polštáře, jejichž osové vzdálenosti jsou však zpravidla menší než u silnějších fošen, protože prkna jsou tenčí a je tu nebezpečí průhybů.
Co je potřeba
stará seschlá podlaha
nová prkna
kladivo
pilka
spojovací materiál (hřebíky, vruty, kolíky)
vrtačka, frézka
disperzní lepidlo
bruska na podlahu
pružný tmel
lak, barva, olej či vosk
1. U prkenných podlah jsou nejčastějším důvodem k opravě mezery mezi jednotlivými prkny. To může být způsobeno ne chybou podlahy, ale i změnou vlhkosti. Vysušená prkna jsou užší, takže mezery mohou vzniknout tím, že v zimě víc topíme a v létě víc větráme, nebo jsme změnili systém topení či režim v místnosti. Mezery lze zatmelit pružným tmelem. Pokud jsou mezery větší než 3 mm, podlaha se « špánuje ». To je technika, kdy se do všech škvír frézuje stejná drážka, široká podle největší spáry, ale nejméně 5 mm. Pak si vyrobíme hoblované laťky s tloušťku v šíři drážky a asi o 1 mm širší, než je její hloubka. Laťky se vlepují disperzním lepidlem, ale tak, že lepidlo se nanáší jen na jednu stranu, aby měla podlaha mezery a mohla stále « pracovat ». Kdybychom slepili podlahu na tvrdo, praskala by pak prkna, protože spoje jsou pevnější než dřevo samo. Špánováním změníme i celkovou vizáž podlahy.
2. Pokud jsou prkna nebo polštáře, spodní část podlahy, zcela opotřebované, je potřeba je vyměnit. Prkna k polštáři mohou být různě přidělaná, vruty, hřebíky, kolíky nebo lepením. Pokud budeme měnit celou podlahu, není třeba staré dřevo šetřit, jinak postupujeme opatrně. Pokud je poškozena velká část podlahy, je lepší ji rozebrat celou, vyměnit poškozená prkna a vše nově položit. Nejtěžší je vždy vyjmout první prkno, začínáme nadzdvihovat vždy u konce a postupujeme s páčením podélně až do jeho druhého konce. Pokud jsou prkna spojovaná na péro a drážku, nejsnazší je začít u stěny.
3. Podlahové polštáře se většinou uvolňují v místech uchycení ve zdivu. Pak se jejich konce klinují kousky střešních tašek zatlučenými do vhozené malty. Dalším způsobem možnost uchycení do ocelové podpěry, které se buď šroubují ke stěně nebo zazdívají maltou.
4. Uhnilé části je potřeba vyměnit.
5. Podlahová prkna se upevňují zpětně k polštářům podlahovými či kolářskými hřebíky dlouhými 63 mm, nebo je šroubujeme 50 mm dlouhými a 3,5 mm širokými vruty s kuželovitou hlavou, aby z prkna nevyčnívaly, a to vždy ve dvojici ke každému polštáři. Využíváme původních otvorů, abychom prkno přibíjeli do středu polštáře.
6. Při pokládání nové podlahy musíme dokonale utáhnout prkna, vzpomeňte si na film Léto s Andělem. Dělá se to tak, že se položí několik prken a k polštáři se přibije kousek dřeva pár centimetrů od jejich okraje. Mezi prkna a toto dřevo se pak vtlouká klín či dva, a tím se prkna „utahují“. Poté prkna přibijeme, dřívko s klíny odstraníme a pokračujeme o kus dál. Pokud jsou v podlaze nová prkna, měly by mít stejnou tloušťku jako stará, případně se musí podkládat kousky dřeva, když jsou silnější, prodlabeme polštář.
7. Pokud zbude na kraji úzká mezera, je ji třeba zaplnit prknem patřičné šíře.
8. Povrch hotové podlahy je potřeba přebrousit, čímž můžeme odstranit barevný rozdíl mezi novými a starými prkny, případně nerovnosti v síle prken.
9. Na závěr podlahu impregnujeme laky, barvami, oleji či vosky. Nechme si poradit u odborníků, jaký povrch bychom měli na podlaze mít, a důležité je dodržet správný postup při aplikování.