Návody a recepty na zpracování starého chleba. Chleba není tak levný, abychom nesnědené kousky házeli do odpadu. A to ani tehdy, když je chleba ztvrdlý „na kámen“. Jedinou podmínkou dalšího zpracování je, aby starý chleba nebyl plesnivý. Šikovná hospodyňka si nejen se starým chlebem umí poradit, ale má ho i v zásobě. Jak zpracovat starý chleba? Přinášíme několik tipů a orientačních receptů.
Co je potřeba
- Starý dobře usušený a skladovaný chleba
- Suroviny podle receptů
- Kuchyňské vybavení a zařízení
I při sebelepším hospodaření se nám stává, že zbyde chleba. Je-li správně uskladněn, měla by jediná jeho závada být tvrdost. Chleba, který jsme neměli uskladněný správně, chytne plíseň. Takový chleba je zdravotně závadný, k nepotřebě. Když nám zbývá skýva, o níž už není žádný zájem, rozkrájíme chleba na kousky a necháme dobře vyschnout. Uložen do papírového nebo plátěného sáčku bude připraven k dalšímu kuchyňskému zpracování.
Jestliže máme strojek na mletí strouhánky, umeleme ji z tvrdého chleba (struhadlem to jde těžko). Strouhánku z chleba necháme ještě znovu proschnout a pak uskladníme do sáčku nebo uzavíratelných sklenic. Chlebová strouhánka poslouží právě tak, jako strouhánka z bílého pečiva. Je známou klasikou zahušťovat chlebovou strouhánkou guláše. Ale právě tak můžeme zahustit šťávu jakéhokoliv dušené masa. Chlebová strouhánka je zdravější než bílá mouka a omáčce dodá pikantní „břink“.
Polévková zavářka: Z chlebové strouhánky můžeme dělat chuťově zajímavé polévkové zavářky, a to zejména do zeleninových vývarů. Nejjednodušší a nejrychlejší je promíchat chlebovou strouhánku s vejcem v tuhé těstíčko a do vroucí polévky lžicí zavářet nočky. Nebo můžeme těstíčko dochutit majoránkou, česnekem a trochou pepře – vzniknou jakési vegetariánské „játrové“ knedlíčky. Těstíčko z chlebové strouhánky a vejce můžeme dochut i karí kořením. Přídavek sekané petrželky jim jenom prospěje.
Chlebová polévka: Někde se jí také říkalo polévka žebráčková, a patřila k nepříliš oblíbeným a úplně obyčejným, nejlevnějším jídlům. Dnes nám mnohdy přijde k chuti. Na lžíci tuku osmažíme dočervena menší cibulku. Zalijeme vodou, přidáme kmín a několik kusů tvrdého chleba. Když je chleba rozvařený, propasírujeme obsah hrnce přes ostré síto nebo chleba ručním mixerem rozmixujeme. Doplníme vodu na příjemnou krémovitou hustotu. Dochutíme solí a pepřem. Na závěr do polévky rozklepneme jedno vejce, rozšleháme je a necháme provařit. Kdo se nebrání masoxu, může klidně cibulový základ vynechat a chleba rozvařit s polévkovou kostkou. Polévku podáváme velmi horkou. Je sytá a příjemně chutná po chlebu a kmínu. Ideální do studentské nebo „pánské“ kuchyně.
Namočená chlebová strouhánka nám poslouží jako základ různých smažených placiček. Jednak jimi můžeme zahušťovat masové nebo zeleninové karbanátky. Nebo namočenou a z tekutiny vymačkanou strouhánku můžeme použít jako základ nového pokrmu. Jestliže nemáme strouhánku, ale suché kusy chleba, namočíme je, vymačkáme a pomeleme na masovém strojku.
Chlebové smaženky: Strouhánku zvlhčíme a vymačkáme (nebo pomeleme namočené vymačkané kousky tvrdého chleba). Do směsi přidáme vejce, koření podle chuti, případně můžeme pomlet i jiné neupotřebitelné zbytky z ledničky (kousek sýru, uzeniny, zbytek vařené zeleniny). Konzistence by měla být asi jako na karbanátky. Vytvarujeme placičky, které smažíme v horkém tuku. Podáváme jako chuťovku nebo k dušené zelenině (či k masu).
Chlebový chlebíček: Ze strouhánky nebo pomletého chleba a vajec (podle možností) vytvoříme základní hmotu. Můžeme ji chuťově ozvláštnit česnekem, škvarky, na tuku rozpuštěným a vysmaženým droždím, pomletou zeleninou (špenát, kapusta, kadeřávek), osmaženou cibulkou. Tukem vymažeme formu. Naplníme ji směsí a zvolna upečeme jako nákyp. Krájíme na řezy a jíme buď samotné se salátem nebo jako přílohu k dušené zelenině. Dobře chutná i studené.
Chlebové placky: Strouhánku zvlhčíme nebo namočený chleba pomeleme. Ochutíme kmínem, rozetřeným nebo sušeným česnekem. Trochu zahustíme hladkou pšeničnou nebo žitnou moukou. Když máme, vmícháme do těsta hrst škvarků. Plech vytřeme sádlem. Na plech rozetřeme tenké placičky z chlebového těsta. Prudce upečeme při 250 stupních. Podáváme jako chuťovku.
Z ještě ne zcela tvrdého chleba připravujeme krutony nebo topinky. Krutony jsou vložka do polévky. Krutony opékáme na pánvi jen tukem vytřené, aby nebyly mastné. Představovat topinky asi není třeba. Protože se však v současné době nejčastěji pojídají topinky obložené nebo potřené nějakou pikantní pomazánkou (masovou směsí), je třeba připomenout si, že samotná topinka opečená na dobrém sádle, potřená česnekem a podávaná s šípkovým či citronových čajem je svou prostou chutí skutečnou pochoutkou. I bez oblohy je báječnou zimní večeří, navíc nesmírně levnou.
