Jak pěstovat pohanku | rady. Pohanka je obilovina, která je ceněna pro její obsah rutinu, který zvyšuje pružnost cévních a žilních stěn. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a rozšiřuje cévy. Pohanku nejčastěji využíváme pro přípravu pohankové krupice, pohanku lze kuchyňsky využívat jako přílohu jídel, můžeme si ale z ní uvařit i léčivý čaj, nať pohanky přidáváme do polévek podobně jako naťové koření. Seznamte se krok za krokem s pravidly pro pěstování pohanky.
Podmínky pro pěstování pohanky
Semena pohanky vyséváme v dubnu a květnu přímo do záhonu, do hloubky 30 – 50 mm. Osivo pohanky sejeme do řádků ve vzdálenosti 10 cm. Můžeme ji sázet také na okraje záhonů, cestiček a podobně. Pohanka má velice nízké pěstitelské nároky. Je nenáročná na půdu, jediné, co nesnáší, jsou mrazy. Je teplomilná. Daří se ji ve středně těžké hlinité půdě, poradí si v lehčí hlinitopísčité půdě. Má ráda půdy chudé na živiny. Je odolná vůči škůdcům i chorobám. Vegetační doba pohanky kolísá dle počasí a odrůdy mezi 80 až 120 dny. Rostlina dorůstá zhruba 1 metru na výšku. Hlavním opylovačem pohanky je včela medonosná. K dobrému výnosu potřebuje pohanka dostatek světla. Při nedostatku světla klesá výnos nažek.
Sklizeň pohanky
Plodem pohanky je trojboká nažka připomínající bukvici. Barva nažky je stříbřitě šedá, hnědá, až fialově černá. Pohanku sklízíme na sklonku léta, nažky pohanky sklízíme ručně. Pohanku uchováváme v chladu a ve tmě. Jejich tvrdé a lesklé osemení je třeba před využitím oloupat. Mimochodem, pohanka se v obchodech často prodává loupaná.
Mletá pohanka slouží jako mouka, která je výtečná pro přípravu chleba či palačinek.
Pohanka je bohatým zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů. Z minerálů je pohanka zajímavá zejména vyšším obsahem hořčíku, manganu, mědi, fosforu, zinku, selenu, železa a draslíku. Pohanka dále obsahuje vitamíny B1, B2, niacin, B6, cholin, vitamín E a je významným zdrojem vitamínu P – rutinu.