Drobné, ale krvelačné klíště je pro člověka v přírodě stálým a velkým nepřítelem. Nejvíc „při chuti“ je od koncem jara do podzimu. Vyskytuje se zejména v nižších zeměpisných polohách s listnatými a smíšenými lesy i kolem vodních toků. Klíšťata mohou být infikována lidský život ohrožujícími nemocemi – viry způsobujícími zánět mozkových blan nebo bakteriemi, které vyvolají lymskou boreliózu. Prevence spočívá především v důsledné osobní ochraně před klíšťaty.
Co je potřeba
- repelent
- pinzeta
- kleštičky nebo karta na klíště
- dezinfekční prostředek
Největší výskyt klíšťat je za dlouhotrvajícího sucha. Odborníci doporučují za takového počasí neopouštět cesty, nevydávat se zbytečně do travního porostu nebo mlází.
Vždy po procházce travnatým porostem u řeky nebo v lese bychom se měli důkladně prohlédnout nebo otřít ručníkem, abychom zjistili, zda se náhodou klíště nezachytilo na těle. Nepřisaje se okamžitě, ale až po několika hodinách. Klíště má ráno oblast třísel, podpaží a stehen.
Je vhodné nosit do přírody oblečení světlé barvy a hladkého povrchu a tkaniny o velké hustotě.
Rovněž je účinné nosit vysoké ponožky, dlouhé kalhoty zastrčené do ponožek nebo do bot, pevné boty, košile s dlouhým rukávem.
Doporučuje se napouštět kůži nebo šatstvo repelentem. Proti klíšťatům se dá chránit například přípravkem Diffusil repelent spray, který se aplikuje na kůži před cestou do přírody.
Když klíště objevíme, šetrně je odstraňujeme pomocí pinzety nebo speciálních kleští nebo kartiček na klíšťata. Někdy pomůže předchozí desetiminutové pomazání místa tukem.
Použijeme přímého tahu, točení jedním směrem nebo vyviklání. Klíště nesmíme přetrhnout ani rozmačkat. Po odstranění ranku dezinfikujeme a několik dalších dnů sledujeme.
Jestliže za několik dní po uchycení klíštěte na kůži uvidíme v místě, kde klíště bylo, červenou skvrnu, která se zvětšuje a uvnitř bledne či se začne dokonce stěhovat na jiné místo, jde o lymskou borreliózu. Je třeba okamžitě jít k lékaři. Nemoc se vyléčí vcelku bezpečně antibiotiky. Pokud se ale zanedbá, může napadnout různé orgány, například klouby, ledviny i mozek.
V případě virového zánětu mozku asi za 14 dní po uchycení klíštěte postižený onemocní jakoby chřipkou. To už je špatné, protože jde o zánět mozku. Pak se dostaví bolesti hlavy a strnutí šíje.
Nejvíce lidí klíšťata každoročně nakazí v letních měsících. Encefalitida, kterou přenášejí klíšťata, je sezónní nemoc a většinou její větší výskyt začíná v červenci, vrcholí v srpnu a doznívá v září. Proti klíšťové encefalitidě je možné se chránit včasným očkováním. Očkuje s určitým předstihem.
Jinou člověku nebezpečnou nemocí přenášenou klíštětem je lymská borelióza. Jedná se o nervové a kožní onemocnění, doprovázené kloubními příznaky,. Přenos nákazy se uskutečňuje slinami přisátých klíšťat. Borelie se nacházejí ve střevech klíšťat a teprve během sání se stěhují do slinných žláz, takže přenos nákazy začíná nejdříve za 24 hodin po přisátí.