Domácí pickles | recept na kvašenou zeleninu. Jistě všichni znáte rychlokvašky, které ne každému chutnají. Kysané zelí však určitě používá naprostá většina z nás. Nicméně kysané zelí z obchodů bývá plné přídatných látek a často také sterilizované, čímž je ochuzené o cenné látky a vitamíny. Řešením je udělat si kysané zelí nebo další druhy kvašené zeleniny – neboli pickles doma. Kvašená zelenina obsahuje velké množství vitamínů, minerálů, vlákniny a enzymů napomáhajících trávení, je velmi prospěšná pro imunitu. Ukážeme Vám, jak si výbornou kvašenou zeleninu snadno vyrobit doma. Recept na domácí pickles Vám představíme v našem článku.
Co je potřeba
Na přípravu pickles dle základního receptu je potřeba:
- 1 kg zeleniny nejlépe v BIO kvalitě
- 2 polévkové lžíce mořské soli
- lžička drceného či mletého kmínu
- vhodná kvasná nádoba ze skla či keramiky
Pickles je krátkodobě kvašená zelenina vyrobená mléčným kvašením, což je metoda konzervace zeleniny známá již ve starověku. Tuto metodu hojně využívali naši předkové, kteří si takto uchovávali zeleninu na zimu. Kvašená zelenina je velmi zdravá a měla by být součástí každodenního stravování. Stačí přidat několik lžic pickles k hlavnímu jídlu.
Jakou zeleninu použít?
Naši předkové používali nejčastěji okurky a zelí, je však mnoho dalších druhů zeleniny vhodných pro kvašení. Můžete zkusit přidat mrkev, cibuli, celer, brokolici, cuketu, květák, řepu, ředkev, kapustu či kedlubny. Je možné zužitkovat přebytky z vlastní zahrádky a užívat si chuti a vitamínů celý podzim a zimu.
Co dále přidat do pickles?
Nejčastěji si vystačíme s mořskou solí a mletým nebo drceným kmínem, pro obměnu je možné přidat česnek, křen, kopr a jiné bylinky nebo třeba mořskou řasu.
A jaký je základní recept?
Na 1 kg zeleniny budeme potřebovat asi 2 lžíce mořské soli a lžičku mletého nebo drceného kmínu.
Pro příklad použijeme 500 g bílého či červeného hlávkového zelí, 300 g mrkve a 200 g cibule.
Zelí nakrouháme ručně či v robotu na libovolně velké kousky, mrkev nastrouháme najemno či nahrubo a cibuli nakrájíme najemno. Zeleninu promícháme se solí a kmínem a sypeme ji postupně po vrstvách do skleněné či keramické nádoby. Každou vrstvu důkladně promačkáme, abychom vymačkali co nejvíce šťávy.
Zelenina by měla být ponořená, pokud je tekutiny málo, doplníme ji vodou z kohoutku. Poté je třeba zeleninu zatížit menší nádobou naplněnou vodou, může to být sklenice, mísa či talíř. Zelenina při kvašení musí zůstat bez přístupu vzduchu, je tedy vhodné nádobu přikrýt ještě potravinářskou fólií nebo mikrotenovým sáčkem.
Zeleninu necháme kvasit při pokojové teplotě 2–6 dní. Čím teplejší místnost a čím méně přidané soli, tím bude kvašení kratší. Po ukončení kvasného procesu zeleninu přemístíme do menších uzavíratelných skleniček a skladujeme je v ledničce, kde nám vydrží až půl roku.
- Místo mořské soli můžeme použít také sůl himalájskou.
- Zkuste do nakrouhaného zelí přidat ke kvašení nastrouhaná jablka, výsledná chuť Vás překvapí.
Při nakládání zeleniny je třeba dbát na čistotu kuchyňského náčini a nejlépe vysterilizovat kvasnou nádobu, jinak by se zelenina při kvašení mohla zkazit.