O vlastnostech medu a jeho prospěšnosti lidskému zdraví není třeba polemizovat. Důležité je však kupovat hlavně kvalitní med a také ho správně skladovat. Sklenice pečlivě uzavřeme a skladujeme na suchém, tmavém a chladném místě. Pak nám med vydrží i několik let, ovšem neomezená doba skladování medu škodí tím, že se vytrácejí jeho biologické hodnoty. Příliš starý med ztrácí aroma, dobrou chuť, tmavne a rozkládají se v něm cukry. Jak poznáme kvalitní med?
Při čtení etikety se dá zjistit, zda se nejedná o včelí produkt, ale jeho napodobeninu. Dále by zde mělo být uvedeno, že se jedná o „Český med“. Ten je zárukou kvality vzhledem ke způsobu ošetřování včelstev a zpracování medu podle českých norem.
Nakupovat med se doporučuje přímo u včelařů. Zárukou kvality je skutečnost, že čeští včelaři úzce spolupracují s veterinárním ústavem a musí dodržovat jeho pokyny. Včelaři působí na venkově, nejlépe si najděte včelaře ve svém okolí.
Znakem dobrého medu je barva. Na příliš tmavé medy pozor, neboť se rozšiřuje barvení medu karamelem, světlejší medy se prodávají za vyšší ceny. Nejzdravější je med čerstvý, který byl dobře skladován a nebyl moc zahříván. Rozlišujeme 3 typy medů: lehce stravitelný květový med z nektaru květů rostlin, tmavší med je medovicový (lesní med), který pochází z hmyzem přefiltrované mízy listnatých a jehličnatých stromů. Smíšený med je rovněž chuťově výrazný a kombinuje med z nektaru květů a medovicový med.
Nekvalitní med má vyšší obsah vody, což poznáte při naklonění sklenice a med se přelévá příliš rychle.
V medu nesmějí být cizorodé látky, které by do něj včely nedaly. Nesmí v něm být antibiotika a jiné chemikálie ani řepný cukr nebo tovární sirupy a barviva.
Omylem je považovat zcukernatělost medu za vadu. Tekutost medu je určitým zvykem. Krystalizace medu je přirozený jev a žádná závada. Naopak je to známka neošizenosti při jeho výrobě.
O nekvalitních medech se můžete dozvědět na internetových stránkách „Potraviny na pranýři“. Je zde přehled výrobců závadných medů.