Šafrán (krokus) je krásně kvetoucí trvalka, ale také bylina, jejíž usušené pestíky užíváme v orientální kuchyni. Vyšlechtěný krokus k nám dorazil až z Malé Asie. A i když je koření vzácné a drahé, odrůd krokusu dnes existuje celkem dost. Vypěstovat si tak můžete krokusy nejen s různě velikými květy, ale i různě barevné rostliny. Nejznámější krokusy jsou ty se žlutými květy, lila květy, fialové krokusy, modré krokusy, růžové krokusy, purpurové krokusy a bílé krokusy. Velmi zajímavý je pak kultivar krokusu, který má květy pruhované. Také se vám líbí krokusy a rádi byste se pustili do jejich pěstování? Pokusím se vám poradit, jak dosáhnout toho, aby se u vás krokusům dařilo.
Co je potřeba
• dobré stanoviště
• adekvátní půdu
• cibulky krokusů
• rýč
• kompost
• vodu
• ledek
Pěstování krokusů není možná zcela jednoduché, ale při dodržování několika pravidel to je reálné. Krokus je cibulovina, která po odkvetení končí plodem tobolkou. Semena z tobolky pak roznáší mravenci a krokus tímto způsobem zplaňuje. Chcete vypěstovat vlastní krokusy? Potřebujete si nejprve koupit v obchodě s osivy cibule šafránu. Při nákupu cibulek si všímejte toho, jak cibulky vypadají. Cibule krokusu by neměly mít skvrny a neměly by být poškozené.
Cibulky krokusů můžete sázet do květináčů (v zimě jsou totiž krokusy prodávány i jako hrnkové květiny), na trávu, pod stromy, na okraj záhonů anebo také na skalku. K tomu, aby se vám krokusy ujaly, potřebujete správnou pozici a vhodnou půdu. Půda by měla být lehčí humózní, dobře prokypřená. Krokusy jsou sice citlivé na přemokření, ale nesvědčí jim ani příliš přeschlá zemina. Vzhledem k tomu, že krokusy jsou trvalky, sázejte je na takové místa, která nejsou na jaře a na podzim přemokřená.
Stanoviště krokusů vybírejte nejen podle půdy, ale také podle svitu slunce. Máme dva typy krokusů – jarní a podzimní, a proto se výběr stanovišť liší. Podzimním krokusům vyhovuje spíše slunečné stanoviště, kdežto jarní krokusy mají rády polostín. Oba typy krokusů však potřebují minimálně 4 hodiny (ideálně 6 hodin) denního světla.
Jak krokusy sázet?
Pokud sázíte krokusy do květináčů, je zapotřebí, aby na jejich dně byl do výšky dvou palců štěrk anebo hrubý písek, na který dáte vhodnou zeminu až po okraj květináče. Cibulky krokusu se sází do květináče stejně jako do půdy, tedy do hloubky 8–12 centimetrů. Kdybyste cibulky krokusů sázeli hlouběji, hrozí, že by hlízky okousaly myši nebo hraboši. Krokusy sázejte tam, kde není velký počet těchto hlodavců, protože hlízy krokusů doslova milují. Krokusy se sází do skupin po třech či pěti rostlinkách. Rozestupy mezi nimi volte jeden až dva palce.
Jarní krokusy vysazujte v září a podzimní v červenci. Jarní krokusy pak mohou kvést již těsně po odkvetení sněženek (tedy v únoru) až do konce dubna. Podzimní krokusy kvetou od druhé poloviny září až do prvních mrazíků. Tyto krokusy jsou více odolné a zvládnou teplotu i pod 5 stupňů Celsia.
Když krokusy začnou kvést, snižujte zálivku, aby jim nerostly příliš lístky. V létě se krokusy nezalévají vůbec.
Krokusy přihnojujte kompostem. Ledek amonný se do půdy přidává pouze tam, kde je zemina chudá.
Po odkvetení krokusů (když uvadnou a zežloutnou i lístky) můžete krokusy okopat. Okopáváním posunete hlízu výše, čímž je podpoříte ke kvetení v příští sezóně. Lístky můžete i olamovat, ale pouze tehdy, když krokusy kvetou.
Jednou za 3-4 roky se doporučuje krokus vykopat. Dělá se to v době, kdy krokusy odkvetou a zatáhnou se (červen). Po vykopání je očistěte a dejte usušit. Takové krokusy pak použijte pro podzimní výsadbu. Před jejich opětovném vysazením však nejprve krokusy opětně zkontrolujte, zda cibulky nejsou poškozené anebo nemají nějaké skvrny.
Některým krokusům v zimě vyraší lístky, a proto je dobré na zimu krokusy pro jejich ochranu přikrýt chvojím. Krokusy mají životnost 10–20 let, postupně však degenerují a přestávají kvést. Proto je dobré průběžně cibulky krokusů vyměňovat za nové. Krokusy, které jste měli v květináči, můžete na podzim zasadit na zahradu, kde vám pak na jaře budou normálně kvést. Pokud byste si chtěli vypěstovat své vlastní koření, je to možné, ale nikterak jednoduché. Na 1 kg koření totiž musíte utrhnout na 150 000 kvítků šafránu. Ty se trhají v době jejich plného kvetení. Sbírají se ráno, ale dále se s nimi pracuje až večer. Večer se z nich vybírají ony oranžové až červené pestíky a dávají se sušit. Trhají se pinzetou a po celý proces sušení a skladování nesmí šafrán přijít na světlo, protože by byl zcela znehodnocen. Krokusové plantáže naleznete nejvíce poblíž Středozemního moře, hlavně ve Francii.