Artyčok je druh zeleniny, který se v naší zemi příliš nepoužívá, možná jste se však setkali alespoň s nakládanými artyčoky na pizze. Artyčoky jsou dnes k sehnání jen v některých obchodech, ale dobrou zprávou je, že si tuto rostlinu podobnou bodláku poměrně snadno vypěstujete sami. Návod naleznete v níže uvedených krocích.
Co je potřeba
Viz další kroky
Artyčoky patří mezi velmi zdravé druhy zeleniny. Nalezneme v nich vlákninu, celou řadu vitamínů (např. vitamíny A, C a E) a minerálů (draslík, železo, vápník, zinek, atd.). Naopak obsahují velmi málo kalorií. Konzumace artyčoků přispívá mimo jiné ke snížení hladiny cukru v krvi, k detoxikaci jater a ledvin a ke zmírnění trávicích problémů.
V kuchyni najdou artyčoky uplatnění při přípravě artyčokové polévky, salátů a mnoha dalších pokrmů. Artyčoky je možné dusit, zapékat i smažit. Dobře se kombinují s chřestem, špenátem nebo rajčaty. Nakládané artyčoky se pak přidávají na již zmíněnou pizzu i do salátů či pomazánek.
A jak si artyčoky vypěstovat?
Artyčoky si můžete vypěstovat ze semen nebo si zakoupit sazeničky.
S pěstováním ze semen je třeba začít nejlépe začátkem března. Semena zasejte po jednom do menších květináčků či sadbovačů a nechte je na teplém a světlém místě vyklíčit. Trvá to zhruba 10–14 dní. Artyčoky vyžadují pravidelnou zálivku. Po zakořenění je přihnojujeme přírodními hnojivy s vyšším obsahem dusíku (např. kopřivová jícha, guáno či slepičince).
Jelikož artyčoky patří mezi teplomilné rostliny, na záhon sazeničky přemístěte až v půli května a vyberte pro ně dostatečně chráněné a slunečné místo. Půda pro jejich pěstování by měla být dobře propustná, lehká a výživná (je vhodné ji před sázením artyčoků obohatit kvalitním kompostem). Rostlinky sázíme do sponu 100×100 cm.
Pokud seženete sazeničky, bude pěstování artyčoku samozřejmě jednodušší – zasaďte je v půli května rovnou do záhonu.
V průběhu růstu přihnojujeme artyčoky nejlépe přírodními hnojivy s nižším obsahem dusíku a naopak vyšším obsahem fosforu a draslíku (hodí se např. kostivalová jícha). Taktéž je důležité pravidelné okopávání a odplevelování.
První sklizně se dočkáme v druhém roce vegetace, většího množství pak až v následujících letech. U artyčoků sklízíme řezem poupata v období zhruba od konce června, kdy jsou již dobře vyvinutá, ale zatím nerozvitá.
Po sklizni stonky artyčoků seřízneme u země a dlouhé listy zkrátíme. Jedná se o trvalku, je však třeba rostliny na podzim vykopat ze záhonu a uskladnit je na zimu v písku na chladnějším místě (např. ve sklepě). Při mírné zimě postačí rostliny na záhonu překrýt chvojím.
Sklizené artyčoky ihned zpracujeme nebo je uskladníme v chladu, kde nám vydrží zhruba měsíc.
Semena i sazenice artyčoků seženete v některých zahradnictvích a zejména pak v internetových obchodech. Artyčoky je možné množit také pomocí odnoží.
Artyčoky se dají pěstovat také ve skleníku či fóliovníku.
Pokud nesklidíte nerozvitá poupata, dočkáte se krásných fialových květů, které ozdobí Vaši zahradu.